Třetí a poslední z nejkrásnějších japonských pohledů Nihon Sankei je ostrov Mijadžima. Podle dojmů pár set cestovatelů, kterým jsem během několika desítek cest do Japonska měl možnost všechny tři slavné scenérie ukázat, právě tato mezi nimi většinou v oblibě vítězí. A já se k jejich hodnocení přidávám.
Narozdíl od předchozích dvou, které byly především „japonské“, tahle osloví návštěvníka odkudkoli. Možná to souvisí s tím, že při většině pobytů nám přálo počasí, nebe bylo modré a sluníčko svítilo. Možná, že po tísnivých pocitech z návštěv míst spojených s výbuchem atomové bomby v nedaleké Hirošimě, si mysl žádala uvolnění a dávku optimismu. Možná, že posvátnost ostrova zanechává v atmosféře zvláštní fluidum, které přetrvává navzdory davům dychtivých turistů. Ti přijíždějí téměř výhradně jen na jednodenní výlety a s podvečerem se vracejí zpět do Hirošimy.
Mijadžimu si však nejlépe užije ten, kdo na ní i přespí. Genius loci přichází právě tehdy, když návštěvníci odjedou a s dlouhými stíny se vůkol rozhostí klid a mír.
Dominantou ostrova je Icukušima, jedna z nejvýznamnějších šintoistických svatyní v celém Japonsku. Byla založena již v 6. století a současnou tvář získala ve století 12. Je zasvěcena třem bohyním, dcerám „japonského Poseidona“ boha Susanoo. I celý ostrov bývá někdy označován jako Icukušima a Mijadžima jako Ostrov svatyně.
Icukušima má ochraňovat rybáře a námořníky. Vstupní brána do svatyně, jasně červená torii proto logicky vede z moře. Je sice ukotvena v zemi, o čem se lze snadno přesvědčit při odlivu, ale při přílivu jsou vidět jen sloupy vystupující nad hladinu. Pro stavbu se vžilo označení Plovoucí torii a stal se z ní jeden z ikonických symbolů země, podobně jako třeba Zlatý pavilon v Kjótu nebo sopka Fudži.
Ostrov měl v dřívějších dobách řadu omezení. Šintoismus se štítí všeho nečistého, včetně krve či smrti. Proto se na ostrově nesmělo ani rodit, ani umírat. Cizincům byl zapovězen pobyt přes noc. Dnes již mnohé zákazy neplatí, ale hřbitov ani porodnici na ostrově nenajdete. A nelze ani přivážet psy, protože by mohli plašit „posly bohů“, krotké jelínky šika.
Těch je na Mijadžimě kolem tisíce, téměř jako v parku v Naře. Někdy jsou pořádně neodbytní a vyžadují krmení. Nedáte-li jim ho vy, vezmou si sami. Nejednou se jejich potravou staly mapy či jiné dokumenty, které mi vyčnívaly z batůžku. Jedna laňka nepohrdla ani nenahraditelnou průkazkou na japonské železnice.
Jediní, kdo mohou v drzosti jelínkům konkurovat, jsou opice. Jako správně fungující gangy mají oba zvířecí druhy mezi sebou rajóny rozdělené. Zatímco laňky a paroháči se pohybují spíše v nižších polohách, opice obývají lesy poblíž nejvyššího vrcholu. Jde o makaky červenolící, příbuzné jediné evropské opice magota bezocasého, který žije na Gibraltaru.
Právě tuto britskou výspu na konci Evropy může vrchol Mijadžimy připomínat. Nejen opicemi, ale i lanovkou na skalnatý vrchol a krásným rozhledem. Z hory Misen, tyčící se do výše 530 m nad hladinou, dolů na ostrůvky Vnitřního moře a na vzdálenou Hirošimu.
Nedaleko vrcholu je poustevna, kterou před dvanácti sty lety obýval Kóbo Daiši, legendární buddhistický mnich a zakladatel sekty šingon. Jiný mnich jménem Seišin právě na Mijadžimě vymyslel naběračku na rýži, která se odsud rozšířila po celém Japonsku. Proto se s šakuši na ostrově setkáte na každém kroku, včetně té největší na celém světě.
Průliv mezi Honšú a Mijadžimou je plný ústřicových polí. Zdejší ústřice jsou prý nejlepší v celém Japonsku. Ačkoli se připravují na vícero způsobů, nejoblíbenější jsou (možná překvapivě) ty grilované nebo jinak tepelně zpracované.
Místní specialitou je i momidži mandžú, cukroví ve tvaru javorových listů, plněné fazolovou pastou nebo vaječným krémem. Jejich vzhled není náhodný.
Jedním z nejkrásnějších míst ostrova je totiž park Momidžidani. Obzvlášť na podzim, kdy listy drobných japonských javorů momidži zčervenají a celé stráně se zbarví do ruda. Toto období zde obvykle trvá od konce října do půlky listopadu. Japonci ho nazývají momidžigari a milují ho stejně jako na jaře sakurové hanami.
Máte-li možnost, vypravte se na Mijadžimu právě tehdy. Ale vůbec to není podmínkou. Ostrov svatyně vás spolehlivě okouzlí v každé roční době.
Karel Starý, CK Nomád
Z široké nabídky zájezdů do Japonska si můžete vybrat na našem webu: https://www.nomad.cz/cs/index.php
#nomad #travel #japonsko #mijadžima #horamisen #jelinci #japan