Když se u nás čas od času píše nebo mluví o oblasti jižního Tichomoří (ne, že by to bylo často), pravidelně očekávám dvě chyby. Tou notorickou je plurál Velikonoční ostrovy namísto správného singuláru Velikonoční ostrov. Nevím, kde se tento omyl vzal. Je však natolik rozšířený, až chovám podezření, že ho používá každý, kdo dosud Rapa Nui osobně nenavštívil a tohoto nešvaru se tam nezbavil. 

Tou druhou, naštěstí už ne tolik častou, je „kávový obřad“. Myslím, že můžeme poděkovat křížovkám a jejich „omamnému polynéskému nápoji na čtyři“. Jinak by to asi bylo horší. Ale i ti, kteří správně rozlišují krátké a dlouhé „a“ v jinak shodném pojmenování zcela rozdílných nápojů, obvykle nemají hlubší povědomí, co to kava je. Proto na vysvětlenou přidám pár slov z teorie i praxe.Tonga - tanoa plná připravené kavy, obřad začíná

Kava (někdy také kava-kava, na Fidži yaqona) je nápoj získávaný louhováním rozdrceného kořene pepřovníku opojného. Obřad pití kavy má do značné míry podobnou společenskou funkci jako naše víkendové setkávání a klábosení v hospodách u půllitrů piva. I „částka“ souhlasí (tedy množství vypité tekutiny v objemu několika litrů) a také nejlépe „bez bab!“ I když, ani v Polynésii už tohle zdaleka striktně neplatí a kavu pijí stejně náruživě v jedné skupince muži i ženy. 

S kavou je spojena legenda o jejím božském původu (poněkud krutá, jak už to u kanibalské historie pacifických ostrovů bývá) a tradiční obřad její přípravy a konzumace má svá pevná pravidla. 

Aby se pomohlo správnému pronikání látek z kořene do vody, místní ženy ho rozžvýkají v ústech a takto předpřipravený kořen se teprve dává louhovat. Dobrou chuť!kořeny pepřovníku opojného (Piper methysticum)

Dnes už se ale obvykle dává přednost „modernímu“ drcení kořene ve velkých kamenných mlýncích či hmoždířích. Rozdrcený prášek či nažvýkaná látka z kořene se vloží do propustného pytlíku. Ten se několik hodin máčí v tanoa, tradiční velké čtyřnohé dřevěné míse plné vody, dokud kava nezíská nahnědlou barvu připomínající bahno a patřičnou sílu. 

Až je nápoj připraven, mladá dívka nabírá kavu do skořápky kokosu a nabízí společnosti v pořadí podle společenského významu jednotlivých účastníků. Jsou-li přítomni hosté, dostanou jako první. Skořápku je nutné vypít najednou, protože koluje a ostatní na vás čekají. Každé napití je spojeno s poděkováním a tlesknutím. Povídá se, hraje a zpívá a vůkol vládne příjemná atmosféra. 

To je také cílem celého procesu. Kava má totiž být téměř univerzálním všelékem, především na civilizační choroby jako je úzkost, stres, deprese či nespavost. Jako skvělé sedativum, analgetikum i anestetikum může v řadě směrů nahradit valium, kokain, aspirin či morfium. Dokáže léčit záněty a plísně. Pomáhá proti bolestem, křečím, záchvatům astma, namožení svalstva i celkové únavě. Léčí černý kašel, podrážděný žaludek, záněty kůže, močových cest i kapavku. Při vnější aplikaci zklidňuje štípance od hmyzu. 

Přitom nejde o alkohol ani o drogu. Kava není návyková a dosud nejsou známy žádné negativní důsledky její konzumace. Nesnižuje koordinaci pohybu ani soudnost. 

Dlouho však byla za drogu považována, a především presbyteriánská církev proti ní neustále brojila. Ale poté, co při návštěvách Tichomoří kavu popíjeli američtí prezidenti, členové britské královské rodiny včetně královny, a dokonce i samotný papež Jan Pavel II., kava byla přijata na milost. Dnes naopak prožívá vítěznou cestu světem a pro své neuvěřitelné vlastnosti je na Západě stále populárnější.Fidži - drcení kořenů pepřovníku pro přípravu kavy (yaqony)

Ale copak skutečně nemá žádná negativa? Upřímně, něco by se našlo. Především, její chuť. Zkoušeli jste někdy pít vlažnou mýdlovou vodu? Co jsem zatím měl možnost sledovat turisty, s nimiž jsem kavový obřad navštívil, málokterý měl chuť vypít více skořápek než jen tu první. 

Vypijete-li kavy větší množství, zdřevění vám jazyk a ztratíte schopnost artikulovat. Navíc kava působí jako antiafrodisiakum a výtečné uspávadlo. Rozhodně se tedy nedá doporučit jako nápoj, který by vás měl naladit na noc plnou vášně. A kdybyste kavu pili pravidelně řadu let ve velkém množství, byli byste rozpoznatelní svraštělou kůží a zažloutlým bělmem očí. To však běžným návštěvníkům rozhodně nehrozí. Nabízená kava je obvykle slabá a je jí tak málo, že jakékoli příznaky jsou téměř vyloučeny. 

Tonga - proces louhování kavy

Nedalo mi to a aspoň jednou jsem chtěl kavu pít jako místní, a ne jako turista. Nespokojil jsem se s pár skořápkami a kavy během večera vypil asi tři litry. A opravdu. Jazyk a ústa začaly dřevěnět nejprve jen neznatelně, ale postupně jsem si začal připadat jak u zubaře po injekci do dásně. Trochu se mi začal proměňovat prostor a vzdálenosti, ale cítil jsem se příjemně a uvažoval zcela racionálně. Poté, co jsem se odebral do bungalovu, usnul jsem hlubokým spánkem, který nenarušila ani noční bouřka a déšť. Jen to (ne)toužení jsem neměl příležitost vyzkoušet, ale myslím, že také v tom by kava potvrdila vše, co se o ní traduje. 

Navzdory všem uvedeným pozitivům, kdybych měl před sebou skořápku kavy nebo hrnek voňavé, čerstvě upražené kávy (třeba té z Modrých hor, o níž jsem psal před časem), vůbec bych neváhal, po čem sáhnout. 

Karel Starý, CK Nomád