Zde můžete zadat Váš e-mail pro pravidelné zasílání novinek.

 

Rádi Vám zašleme dárkový poukaz na zájezd či na částku.

Dárkový poukaz na zájezdy cestovní kanceláře NOMÁD
 

Parkování u letiště Praha

Nejlepší kancelář

Doporučujeme:

TOPlist
 
www.whitneytis.cz

Autobusem Sardinií a Korsikou

Když chtěl ještě před více než 10 roky strávit dovolenou človíček, žijící tehdy v Československu , měl výběr poměrně jednoduchý. Často se spoléhal na dobrodiní podnikové rekreace, nevynechal jedinou příležitost, aby se realizoval na své usedlosti, když měl protekci a peníze, dostal se dokonce do NDR, Maďarska i do Polska, jet do Jugoslávie znamenalo snad větší výhru než vsadit dobře Sportku. Cestovat na Západ bylo snem statisíců lidí, kterého se drtivá většina z nich nikdy nedočkala, leda výjimečně . Odborníci,sportovci a vyslanci měli větší štěstí, o to víc však byli později pečlivě hlídáni. V současnosti můžete cestovat prakticky do každé země na všech kontinentech, pokud máte alespoň trochu peněz, ale i odvahu zkusit to, jak vypadá svět za humny. Netušených možností využívají především mladí, ale ani střední generace a starší ročníky nezůstávají příliš za nimi a dohánějí roky, které museli strávit za zátarasy a drátěnými ploty.

Kardinální otázkou , diskutovanou tak často jako je fotbal, kvalita piva, či úspěchy u žen, resp. mužů, zůstává před dovolenými kam jet a kolik to bude stát? Čechy a Moraváky všech věkových kategorií najdete snad ve všech koutech Evropy, ale i jinde, naplňují ideu Všude je dobře, tak proč zůstat doma? opravdu zdatně. Jezdí, nebo nechají se vozit vším možným, vlastními auty a motorkami, letadly, vlaky či autobusy cestovních kanceláří.

Jet s cestovkou na dovolenou, zvláště autobusem, není zdaleka jednoduché. O úspěchu, ale i případném neúspěchu rozhoduje velice mnoho faktorů. Klíčovou postavou je vedoucí zájezdu, jež má nelehkou úlohu. Dodržet bez větších problémů nejen itinerář cesty, reagovat flexibilně na změněné podmínky během ní, ale především být osobou, jež komunikuje s účastníky zájezdu, jakož i kuchařem či řidiči s nadhledem a citlivým porozuměním, to vše je terno k nezaplacení. Také kuchař a řidiči mají svou nezastupitelnou úlohu. Pro pohodlí a dobrou náladu je také důležité jet autobusem, který je pokud možno pohodlný, má i ve velkých vedrech slušnou klimatizaci, nestojí na každé mezi a frčí celou cestu spolehlivě, bez nucených oprav.

Celkovou atmosféru pochopitelně ovlivňují i samotní účastníci. Pokud se mezi nimi najdou notoriční kritici, kterým se nelíbí vůbec nic, tak potěš Pánbu!Jsou však i tací, kteří se ptají na jakoukoliv banalitu, třeba i sobci, neuznávající kolektiv, bolestíni, ani drbny nejsou výjimkou. Určitě důležitá je i věková struktura těch, jež se vydali na cestu za hranice všedních dnů.

Nechme však teoretizování a hurá do autobusu BODOP, který si objednala cestovka Nomád na cestu Sardinií a Korsikou ve dnech 15.-27.června. Sraz je ve Ždáru nad Sázavou, sobotního rána v deset hodin, zbytek nastupuje v Brně. Účastníky zájezdu jsou lidé střední generace a což je pro mne překvapením, i lidé důchodového věku. Nechybí ani lékař ve věku 81 let či zdatný dobrodruh s vynikající fyzičkou a německým pasem ve stáří 72 roků. Je zastoupena i mladší generace, mezi nimi i pár ze Slovenska. Většina z nich nejsou žádní nazdárkové, znají se částečně z cest, podniknutých jinými cestovními kancelářemi, či samotným Nomádem. Rekordmany je manželská dvojice, jež jede s touto cestovkou již více než desetkrát. Průvodcem je Vladimír, zkušený harcovník na první pohled, také kuchař Karel je velice sympatický, o řidičích bude řeč ještě později. Cesta i přes noc je dost únavná, ve čtyři ráno následující dne jsme v přístavu Livorno. Čeká nás desetihodinová cesta trajektem do sardinského města Olbia na severu ostrova. I přes úmorné vedro, které nás ostatně provázelo po celou dobu zájezdu, lze přepravu zvládnout, zvláště když vás po dlouhé cestě přemůže spánek. Odpoledne se ještě kolem krásného pobřeží částečně i hor vydáváme do zamluveného kempu. Kemp je poloprázdný, velice slušně vybaven, včetně teplé i studené vody, sprch i možností umýt nádobí, takže usínáme spokojeni, i když ruch v něm je poměrně intenzívní. Přesouváme se od severu východního pobřeží směrem na jih, kde u Cala Gonone po krátké cestě lodičkou navštěvujeme hezkou jeskyni Grotta del Bue Marino a metropoli Sardinie, Cagliari s mnoha římskými a středověkými památkami. Podél cest kvetou oleandry, míjíme vesničky a sídla v pastelových barvách, reliéf krajiny se mění, je pořád na co se dívat. Jih Sardinie je kupodivu zelenější než sever, lesů je tu velice málo, ty už byly vykáceny ve středověku většinou na stavbu lodí. Z Cagliari míří naše cestování na západní část ostrova, kde je naším cílem mj. nuragh Su Nuraxi u Barumini, opevněná osada z dob dávno před Kristem, fantastický mys Capo San Marco, s nejstarší památkou na křesťany, kostel San Giovanni de Sinis z 11. století, ale i pozůstatky antického města z dob Féničanů, neskutečným zážitkem je návštěva přímořské jeskyně Grotte di Nettuno u Alghera. Pobyt na Sardinii končí v kempu Saragosa na Costa Paradiso, severozápadu ostrova, kam míří stále více boháči ze západních zemí i arabského světa. Je to pás pobřeží, jež si svou krásou určitě nezadá s francouzskou Riviérou. V přístavu S. Teresa Gallura již čeká trajekt, převážející autobus do korsického přístavu Bonifacio. Cesta je krátká, vždyť úžina mezi ostrovy je široká jen asi 12 km, takže již zdálky lze vidět vysoké bělostné útesy, na nichž leží samotné město se zachovalým středověkým centrem. Zvláště z moře, či z okolí je na Bonifacio impozantní pohled. Sám jej považuji za jedno z nejhezčích měst, které jsem dosud navštívil. Korsika je daleko menší než Sardinie, od severu k jihu ji protíná hřeben vysokých hor, sídla a městečka již nezáří barvami, vždyť jsou z kamene, celkově je ostrov divočejší a uzavřenější. Po Bonifaciu je cílem Sartene ve vnitrozemí,nejkorzičtější město na ostrově, potom návštěva menhirů a dolmenů u Filitosy, mys Capo Rossa s překrásnými výhledy na členité pobřeží, túra kaňonem Spelunga a pokus o výstup,jen kdo chtěl, na nejvyšší horu Korsiky, Monte Cinto ve výši více než 2700 metrů, s převýšením 1600 m ve vražedném vedru. Návštěva Korsiky končí odjezdem trajektu z Bastii do Livorna, kdy cesta trvá čtyři hodiny. Kdo má rád koupání, najde tady, stejně jako na Sardinii nádherná místa, leckdy však obtížněji přístupná. Celkově má Korsika mnohem více lesnatých porostů než její jižní soused , hornatých terénů a romantických soutěsek samozřejmě též, vždyť její nejvyšší místo je o téměř tisíc metrů vyšší než na Sardinii. Je zkrátka jiná, někde snad i stejná, krásy obou ostrovů jsou nepopiratelné.

Zajímavosti, postřehy z obou ostrovů

Pokud můžete, navštivte Sardinii v květnu, červnu či v září i snad počátkem října. Důvod je prostý, v červenci a srpnu jsou zde teploty kolem čtyřiceti stupňů Celsia i více na slunci běžné. Také lze v těchto měsících očekávat vyšší ceny , naplněné kempy a blázinec na silnicích, kdy třeba bude na úzkých silnicích v horách Korsiky dbát v co nejvyšší míře na opatrnost. Silnice jsou kvalitní, řidiči jezdí dobře a spolehlivě. Pokud nejste jen milovníky slunění a pobytu u moře, kde jsou pláže skutečně krásné a výběr široký, zkuste se i podívat do samotných městeček a měst, zvláště do vnitrozemí, kde pulsuje naprosto jiný rytmus, než jsme zvyklí. Kdo miluje treking, ten si i zde, zvláště na Korsice, najde trasy, na které bude dlouho vzpomínat. Kempy jsou kvalitní, obvykle komplexně vybavené, včetně marketů, teplá i studená voda, sprchy (někde na žetony za centy) jsou více méně samozřejmostí, ani chladicí boxy nechybí. A co ceny? Pokud přijmete za své, že dovolená je jednou za rok a návštěva těchto ostrovů stojí za to, tak přijatelné. Je evidentní, že jsou vyšší než u nás, nadto jsou ceny na Korsice (Francie) o tak patnáct až dvacet procent všeobecně vyšší než italská Sardinie. Zkusme raději nějaké příklady. Za trajekt z Livorna do Bastii zaplatí rodinka s dvěma dětmi a autem tam i zpět více než 6 tisíc Kč, vše ostatní, co uvedu, bude v eurech. Kafíčko na trajektu, presso, velké, tak 1,3, malé zhruba jedno euro, litr benzínu na Sicilii něco málo přes euro,, pizza v kempu okolo 5-7,, nafta 0,6, vstupné do jeskyní i více než deset euro, kvalitní broskve 2,8,rajčata 1,5,hrozny 3,6 (ovoce za kg ), pizza v restauraci, též saláty na celý talíř 6-7, jídla z ryb 8-10, zmrzlina že ji ani nesníte, 2,5-2,6, pro změnu Korsika kemp u Propriana, dospělý 4,5, za stan 2,25, auto 1,5, dítě 2,25, chléb necelé euro, vína 5-10, čokolády 1,5-2,5, bochníky sýru o hmotnosti zhruba půl kilogramu 7-8, broskve 4,5, jídla v restauracích se špagetami 8-10, rybí pokrmy 15-20, presso v denním baru tak 1,8 aj.Pozor však! jsou to namátkově vybrané ceny, nadto před sezónou, kdy je reálný předpoklad, že se zvýší, takže berte vše jen orientačně.

Nemá však smysl mluvit jen o cenách a srovnávat. Být zdravý a mít uspořené nějaké peníze, neváhal bych ani minutu, Sardinie a Korsika skutečně stojí za to. K cestování samotnému

Netahejte na zájezd hromadu zavazadel, nakonec stejně zjistíte, že jste jich nejméně polovinu nepotřebovali.

To se týká samozřejmě i potravin, kdy je jejich trvanlivost v horkém podnebí nadto velice problematická. Na co však určitě nezapomeňte, jsou nádoby, lahve na vodu. Vedro vás doslova nutí pít i zteplalou vodu v kempech, proto je dobré vzít třeba šumáky Tang, nebo pikslu s multivitaminy. Na spaní stačí i sešité deky, v kvalitním spacáku i do zimy je vám neúnosné vedro. Ve stanech lze přespávat i bez svrchní vrstvy , karimatky jsou vzhledem k někdy hrbolatému terénu v horských kempech nezbytné. Jen je nepokládejte na palubu trajektů, která bývá často mastná od olejů. Také kladívko a ocelové hřebíky o délce 15 cm místo hliníkových , se při stavbě stanu velice hodí. Na oblečení stačí pár triček, kraťasy a sandály, do hor a skalnatého terénu běžná trekingová obuv. Nepodceňujte ani krémy proti Slunci, různé léky a náplasti proti odřeninám vám také určitě pomohou při zdravotních potížích. I když bylo na místech, kde jsme nocovali, komárů málo, vezměte si proti těmto trapičům nějaký vhodný přípravek. Já bych také neváhal pojistit se nad rámec běžného standardu. Nikdy nevíte, co se může stát, třeba ani vaši vinou a platit výdaje na doktory či poškození vozidla v eurech, to snad proboha nechcete.

A co zájezd samotný?
Určitě na něj budu dlouho vzpomínat v dobrém. Průvodce Vláďa byl vynikající, profesionál každým coulem, měl rozsáhlé znalosti o místech, jež jsme navštívili, zvládl i obtížné situace s přehledem. Také kuchař byl perfektní, jednou dokonce udělal i dobré knedlíky. Kvalitního jídla bylo opravdu dost. Řidiče jsem obdivoval,to víte, po různých haváriích autobusů máte někdy mrazení v zádech. Střídali se pravidelně v krátkých intervalech a jízdu, dlouhou 3800 km, zvládli bravurně. Domnívám se však, že rekonstruovaná Karosa měla mít větší prostor k sezení, sedadla byla poměrně úzká, také klimatizace bude pro příště při cestách na jih Evropy asi nezbytností. Samotný kolektiv byl obdivuhodný, vytvořila se skutečně dobrá parta, která si pomáhala, což nebývá zvykem. Bylo vidět, že tento typ zájezdu jim skutečně sedí. Snad ještě poznámku. Nebyl předčasný návrat již v pátek? Prodloužit zájezd o jeden jediný, možná dva dny by asi nebyl tak velký problém, vždyť atraktivních míst je na obou ostrovech více než dost a mnozí z nás už se tam v životě nepodíváme. Podívat se do světa, i do vzdálených zemí, nikdy a nikomu neuškodí. Cestovat autobusem , nadto vůbec nevařit, spát v přírodě má své nepopiratelné přednosti . Někomu houf lidí kolem něj na dovolené vadí. Existuje však i stále rostoucí vrstva těch, kteří tento způsob cestování doslova milují a těší se již na pokračování v příštích letech. Takže s Nomádem či jinou cestovkou někdy na shledanou!

Milan Manda