Zde můžete zadat Váš e-mail pro pravidelné zasílání novinek.

 

Rádi Vám zašleme dárkový poukaz na zájezd či na částku.

Dárkový poukaz na zájezdy cestovní kanceláře NOMÁD
 

Parkování u letiště Praha

Nejlepší kancelář

Doporučujeme:

TOPlist
 
www.whitneytis.cz

CESOPIS Z FILIPÍN

NA BUVOLU PRALESEM

Příběh se začíná odehrávat v pralese. Před vánocemi jsem se ocitla na ostrově Mindoro v Jihočínském moři, patřícímu k souostroví Filipín. Vyrazila jsem jeepney, tak se říká starým americkým džípům,po silnici, stále ještě ve stavbě , vedoucí bujnou tropickou vegetací kol vodopádů a nádherných výhlídek na mořské zátoky s palmovými háji přímo do lůna pralesa. Netušila jsem, co sjednaný výlet obnáší. Po několikahodinové jízdě auto odbočuje doí nitra pralesa, kde se pod palmama pase pár buvolů, domorodí mladící je popohání, zapřahají jednoho z nich do káry a hurá nasedat!!! Koukám jak z jara, nechápu. Předem nic nevím co se bude dít. Je to pro mne velké překvapení. A tak sedám se svou kamarádkou na kozlík malé káry, hned za buvolův zadek, kterého se mé nohy dotýkají. Přímo na buvola nasedá polonahý domorodý mladík a řídí jej bičem.Vyrážíme cestou necestou pralesem. Vezeme m.j. bedny potravin na piknik u vodopádů. Jedeme přes brody i vodnatým korytem řeky, voda sahá buvolovi do půli těla, buvol namáhavě táhne drahocenný náklad proti proudu řeky, koryto stále stoupá, cesta je pro něho stále více namáhavá, voda stříká, buvol supí, vozka ho žene šviháním bičem až si z toho chudák ulevuje, těsně vedle našich nohou.Kára se naklání na nerovném kamenitém terénu, projíždíme výmoly, bahnem a míjíme divukrásnou pralesní scenerii, kávovníky, kakaovníky, mangovníky, papáje, fíkovníky a spousty stromů s ovocem nám neznámým a všude kol kokosové a banánovníkové háje. S námi pěšky, přes řeku, brody, pralesem putuje skupina domorodých dívek a žen, hihňajících se, s náklady na hlavách.
  Ještě netušíme oč tu jde.
  Blížíme se k vodopádu, řeka je divočejší, hlubší, semtam ostrůvek....a buvol už dál neprojede. Zůstává na jednom z ostrůvků a my se zouváme a bosi brodíme řeku k nedalekým bambusovým chýším, batohy s foťáky nad hlavami....k vodopádům, které jsou již na dohled.
   Kde se vzali, tu se vzali se objevili i naši průvodci, kteří pro nás připravili pod skalou v bambus. chýši super piknik - barbecue. Ze skály přímo stékal pramen vody na mytí rukou..A zas nás potkal tropický liják. Ještě jsme stihli vylézt za pomocí dívek výše pod vodopády, odkud byly nádherné výhledy a již v dešti, opatrně slézáme z kluzkých skal, přidržujíce se bambusové tyče. Lije jak z konve a skály jsou nebezpečně kluzké. Domorodé dívky opět poskakují kolem nás, pomáhají vrátit se bez úhony pod přístřešek. Usmívají se, nechávají se fotit. Neuvěřitelné! Po návratu zabraly 1 z chýší a z nákladu na hlavách vybalují své pletené košíkářské, překrásné výrobky. Ve 2. chýši je na dlouhém stole obrovský banánový list a již se line vůně pečeného masa a ryb. Je připraveno množství tropického ovoce, mísy rýže a za chvíli už zavoní tuňák, kuřecí stehna a vepřové steaky.Vše zapíjíme dle chuti dobrým pivem či ovoc.śťávami. Masa i rýže je tolik, že dostávají i okounějící psi, kteří se s námi brodili řekou a šli pralesem, asi to už znají, že zde pro ně vždy něco zbyde. Všechny ženy dostaly též velkou porci a ještě množství se shráblo do pytle, jak posloužilo a komu, to nevím.Ženy předvedly s úsměvem své nádherné výrobky, ale nasadily přemrštěné ceny, takže nikdo téměř nic nenakoupil. Některé mísy, džbány a.j. nádoby byly dosti rozměrné a my měli před sebou ještě dalekou cestu, plavby loděmi, přelety...
   Po výtečném pikniku se vydáváme zpět s dívkama přebrodit řeku k povozu a ke zpáteční cestě řekou a pralesem zpět do civilizace. Náš vozka zastavuje ve své chýši v pralese, kde má v kokosovém háji zahradu plnou květin, políčko, naproti mu běží ženuška a doma pláče dítě. Zřejmě se zastavil s obnosem, který utržil za jízdu, se svým buvolem pralesem. I tak se dá žít spokojeně v pralese z turistů. Záměr se podařil. Turisté vodopády s buvolím spřežením opravdu a hojně navštěvují.

.............................

Jaroslava Hajzlerová, 2007